O středečním podvečeru bychom ještě před sto léty mohli spatřit Ambrože. Tajuplná postava se o svém svátku 7. prosince objevila ve vsi, honila a vyplácela březovou metlou nezdárné kluky. Pro poslušné děti měl Ambrož v kapsáři nějaké pokroutky - tedy pamlsky.
Je zajímavé, jakou dvojí úlohu měly všechny obchůzkové adventní postavy - Barbora, Mikuláš, čert a Anděl, někde dokonce Smrtka, Ambrož, zlověstná Perchta, klibny a koníci, bílé a mlčenlivé Lucy. Vždy odměňovaly dobrotou a zároveň trestaly neposlušnost a nepravosti. Tyto podivné postavy bývaly koloritem českého lidového Adventu, který zdaleka nebyl dobou pouze usebrání a ztišení. Marně vrchnost a především církev proti tomuto přestrojování brojila.
V kontrastu dvou poloh je půvab českých Vánoc
Jedna je nábožensky laděna do půstu, zpěvu kancionálů, mariánských a rorátních písní, jitřních mší zvaných roráty a večerních nešpor, času rozjímání a příprav na příchod Krista. A ta druhá poloha představuje lidovou zábavu, nejrůznější pověry a magie, převlékání do masek, obchůzky spojené s koledou a konec konců i stavění lidových betlémů.
Betlémy
Ty chrámové, velkolepé a důstojné zakázal vystavovat v kostelích osvícený panovník Josef II. (1780-90). Ale prostým lidem se stýskalo po Jezulátku v jesličkách a začali si vyřezávat vlastní betlémy. Ty už nebyly tou vážnou oslavou narození Páně, ale často velmi humornou výpovědí o životě lidiček na českém venkově. Syn Marie Terezie Habsburské císař Josef II. netušil, jakou tvořivost svým nařízením spustí.
V malé podhorské roubence nebylo pro rozměrný betlém místo. Přesto se naivní řezbář často rozmáchl k velkolepému dílu. Pak se ovšem obyvatelé chaloupky museli po čas adventu uskromnit. Jesličky vystavili ve výšce očí na dřevěných kozách a sami si ustlali na slamníku pod betlémem. Každým rokem přiřezal tvůrce další postavičky, tu strom, tu domeček a pár ovcí a betlém se utěšeně rozrůstal. Kam by se betlém opravdu nevešel, tam se spokojili s miniaturním biblickým výjevem na mechu mezi oknem. Několik figurek, pár snítek krušpánku a kuliček jeřabin a vánoční pastorále měli také.
Lucie noci upije?
Příští neděli bude třetí adventní neděle - lidově zvaná stříbrná, ona "růžová" neděle mariánská. V úterý pak bude slavit svůj svátek světlonoška Lucie. S tím upíjením noci to byla pravda možná za času juliánského kalendáře, to připadl její svátek do času zimního slunovratu. Škrtnutím deseti dnů v roce 1582, čímž papež Řehoř XIII. (Gregor) vyřešil léty nahromaděné nesrovnalosti v kalendáři, se ubohá Lucie propadla do černočerné noci. Ale i v gregoriánském kalendáři zůstala jako ta, co přináší světlo a víru v lepší časy. V našich zemích chodily o svátku Lucie ženy zavinuté do bílé plachty s bílou maskou na tváři. Kosinkou, husím křídlem, očistily Lucy všechny kouty od pavučin a zlých mocností a mlčky šly o dům dál.
Náš lahodný adventní tip! Voňavé perníčky
Máte už upečené perníčky, aby se do svátků rozležely? Zapojte do práce děti. Na čas společných vánočních příprav s maminkou, babičkou nebo i s tátou budou jednou vzpomínat nejvíce. Mnohem více, než kdyby bez jakéhokoliv přičinění přišly k hotovému stromečku s kupou dárků. To je nuda! Dítě by mělo cítit spoluodpovědnost za přípravu svátků. Teprve tehdy se bude těšit z jejich kouzelné atmosféry.
Těsto:
- 50 dkg žitné hladké mouky
- 25 dkg moučkového cukru včetně vanilkového cukru
- 2 navršené lžíce tmavého kakaového prášku
- vrchovatou lžíci umletého a přesátého koření (hřebíček, skořice, anýz, fenykl, nové koření, pár zrnek kardámomu a špetku muškátového oříšku)
- přisypte malou lžičku jedlé sody (Soda bicarbona) a vše dobře promíchejte
- suchou směs pak zadělejte tekutou složkou
- šálek ohřátého medu spojte se dvěma vejci
- 5 - 7dkg teplého sádla a dvěma lžícemi rumu.
- přidejte lžičku nastrouhané kůry z biocitrónu.
Těsto, které bude tužší než vánočkové, zabalte do folie a nechte několik dnů v chladu odpočívat.
Pak ho na vále znovu přepracujte, vyválejte plát asi 4-5 mm silný a tvořítky vykrájejte tvary perníčků. Skládejte s odstupy na pečicí papír na plechu. Nezapomeňte v každém perníčku, určeném na stromek, vykrojit otvor na stužku pro zavěšení. Pečte nepříliš zprudka, dokud perník nezačne vonět a povrch perníčků nezpevní. Hned po upečení potřete povrch žloutky rozmíchanými s trochou rumu.
Poleva na zdobení:
- 22 dkg moučkového cukru, přesátého přes husté sítko
- 1 bílku, lžíce škrobové moučky (Solamylu)
- lžíce citrónové šťávy, také přecezené.
Po vyzkoušení konzistence polevy ji podle potřeby můžete zahustit škrobem nebo naopak zředit citrónem. Poleva na perníku se nesmí rozlévat, ani "viset" ve vzduchu. Zdobit můžete igelitovým sáčkem, jemuž velmi pozorně ustřihnete nepatrný růžek. V prodeji jsou i plastové kornouty se "zabudovanou" tenkou trubičkou. Až poleva ztvrdne, můžete perníčky uvázat na tenkou červenou stužku. A pak pověsit na stromek.
Krásnou 2. adventní neděli,
Vaše Manufaktura
Kamila Skopová, výtvarnice
S výtvarnicí a spisovatelkou Kamilou Skopovou spolupracujeme již dlouhá léta.
Vytváří pro nás překrásné kresby (malby, ilustrace), řada z nich zdobí etikety našich výrobků.
Je autorkou řady publikací, spolupracuje s řadou folklorních souborů.
Je autorkou mnoha výstav lidových zvyků a obyčejů.
