Šťavnaté ovoce a voňavá zelenina doslova vybízejí k letnímu kuchtění tradičních poctivých lahůdek. Nechce se inspirovat našimi recepty! Použijte výpěstky z vlastní zahrádky nebo si čerstvé ingredience pořiďte třeba na trhu či nebo v obchodě – v každém případě Vám bude chutnat! Během mlsání se můžete začíst do zajímavého letního povídaní…
LETNÍ OVOCNÁ BUBLANINA
4 žloutky prošlehejte s 20 dkg pískového cukru, přidejte kapičku vanilkového extraktu a 1 dcl oleje nebo 12 dkg rozpuštěného másla. 20 dkg hladké mouky dobře promíchejte se sáčkem kypřicího prášku a zpracujte se žloutkovým krémem, podle potřeby zřeďte vlažným mlékem a trochou rumu. Ušlehejte pevný sníh ze 4-5 bílků se špetkou soli a lehce ho zapracujte do těsta. Řidší těsto urovnejte na vymazaný a moukou vysypaný plech a povrch pokryjte ovocem. Můžete použít višně, třešně, jahody, kousky zralých meruněk, rybíz, borůvky – prostě to, co momentálně zahrada, les nebo trh nabízí. Zvolna pečte dozlatova a vychladlou bublaninu poprašte vanilkovým nebo skořicovým cukrem podle typu ovoce.
BABIČČINY BORŮVKOVÉ KNEDLÍKY
Letní klasika, kterou by během letní sezóny měla alespoň jedenkrát uvařit každá dobrá hospodyňka. Zadělejte vláčné těsto z 30 dkg přesáté hrubé mouky, špetky soli, 1 žloutku, lžíce rozpuštěného másla a kvásku, který připravíte z vlažného mléka, lžíce cukru a 2 dkg droždí. Při použití lžičky sušených kvasnic prostě smícháte všechny ingredience a dobře propracujete. Vlažného mléka přidejte podle potřeby, aby těsto bylo jemné a pružné. Nechte vykynout, pak pomoučenou lžící odkrajujte kousky těsta, prsty vytvarujte placičku, naplňte borůvkami a dobře uzavřete. Spojem skládejte knedlíky na moukou vysypaný vál a pod utěrkou nechte ještě chvíli kynout. Pak je vložte do vařící mírně osolené vody a vařte pod poklicí 4 minuty, už odkryté dovařte podle velikosti knedlíků ještě 4-6 minut. Podběráčkem vylovte a každý knedlík hned vidličkou propíchněte, aby vypustil páru. Na talíři posypte knedlíky strouhaným tvarohem, moučkovým cukrem, polijte horkým máslem a ozdobte čepicí zakysané smetany. Těmto kynutým knedlíkům sluší jako náplň také jahody.
KVĚTÁKOVÝ SVÍTEK
Květák rozeberte na růžičky a uvařte v osolené vodě. Měkký okapaný květák drobně usekejte a smíchejte se žloutky. Podle chuti osolte a opepřete, můžete přidat i usekanou šunku nebo vařené prorostlé uzené maso. Kolik jste použili vajec, tolik přisypte lžic hrubé mouky. Lehce promíchejte s pevným sněhem z bílků a lžící dávejte kopečky směsi na pánev do slabé vrstvy rozpáleného oleje. Osmažte dozlatova po obou stranách. Místo květáku lze použít vařenou brokolici, mladou kapustu nebo předem na másle podušené houby. K tomuto lehkému letnímu obědu je nejlepší přílohou hedvábná bramborová kaše nebo nové brambůrky polité máslem posypané petrželovou natí a některý z mnoha svěžích letních zeleninových salátů.
NAKLÁDÁNÍ OKUREK
Každý má svůj (samozřejmě ten nejlepší) recept na zavařování okurek. Tento je letitý, pochází z jihu Moravy a podle odezvy těch, kteří ochutnali, je prý výborný.
Okurky nakládačky pokud možno stejné velikosti (maximálně do 8 cm) dobře omyjte, nechte okapat a skládejte svisle do sklenic. Prokládejte kolečky cibule, mrkve, snítkami kopru, popřípadě větvičkou estragonu. Do každé sklenice vložte lístek bobku (Laurus nobilis), kuličku nového koření, tři kuličky černého pepře, jeden hřebíček, malý úlomek skořicové kůry (cca 1x1cm), malou lžičku hořčičných semínek a zalijte vlažným nálevem. Ten připravíte svařením tří čtvrtin litru nebo celého litru vody – to záleží na tom, jakou kyselost nálevu preferujete – spolu se 7 až 8 dkg cukru a 4 až 5 dkg soli. Pak přilijte čtvrt litru dobrého kvasného octa, nejlépe se osvědčil bzenecký. Otřete okraje sklenic, zavíčkujte a ponořte je do vody, která by měla sahat do poloviny sklenic. Vařte 15-20 minut drobným perlivým varem.
LETNÍ POVÍDÁNÍ
Celý rok se těšíme na léto, vytoužený čas prázdnin a dovolených. Červenec se červená zralými plody, na stole voní babiččina třešňová bublanina nebo borůvkový koláč. Jitřní výprava do lesa nás odmění houbovou smaženicí nebo lahodnými řízky z růžovek. Po chladivé koupeli v rybníce či řece se slastně protahujeme a chytáme bronz pod paprsky letního slunce...
Všimli jste si, že nemluvím o moři a putování za všemožnými divy světa? Angličané mají trefné přísloví – „east or west, home is best“, vlastně po česku: všude dobře, doma nejlíp. Ono je totiž i v té naší malé zemičce stále co objevovat a obdivovat. Pandemie nás naučila radovat se z maličkostí. Z rozkvetlé louky, z výletu na kolech, z objevování dosud neznámých zákoutí, nad jejichž krásou žasneme. Jistě je dobře, že nám svět zůstal otevřený, že nás letadlo za pár hodin dopraví třeba k protinožcům. Ale už s ohledem na přírodu a zachování její rovnováhy bychom měli být skromnější a poznávat, pěstovat a chránit především svůj domov, svoji krajinu a přírodu.
V dobách minulých býval čas školních vakací i pro děti spíše dobou pilné práce. Pomáhaly při senoseči a také o žních, když 13. července svatá Markyta hodila srp do žita. Tehdy byla každá ruka dobrá, aby se obilí včas sklidilo a svezlo do stodol. Sečení zastali mužští, ženy odebíraly a vázaly obilí žitnými povřísly do snopů. Děti pomáhaly, donesly na pole svačinu, oběd a nápoje pro zahnání žízně, vychlazené podmáslí nebo studenou octovou vodu. I při tom si našly chvilku na dětské hry a dovádění.
Krajinu pak nějaký čas zdobily panáky či mandele, postavené na strništích ze snopů obilí. Teprve po dozrání klasů se obilí dopravilo pod střechy stodol. Tam čekalo až do sv. Martina na výmlat. Do té doby mělo zrno v klasech dost času vytvrdnout. Mouka semletá z takového obilí byla kvalitní, pečivo z ní připravené dobře kynulo, neplesnivělo, jako tomu dnes bývá z obilí rychle sklizeného kombajny. Inu, zbavili jsme se dřiny, ale trochu prohráli kvalitu.
V horkých letních dnech bývalo v krajině často vidět prosebná procesí. Průvod věřících s křížem a korouhvemi obcházel pole s cílem vyprosit si dobré počasí, modlitbami a zpěvem zabránit bouřkám, krupobití nebo požárům. V letním čase se také konaly poutě. V původní podobě to byly cesty do míst pramenů léčivé vody, kde se většinou také údajně stal nějaký zázrak. V takových místech se časem vystavěly kaple, poutní kostely a chrámy. Poutníci sem přicházeli z okolí i z velké dálky vymodlit si uzdravení, prosperitu či odpuštění hříchů. Dodnes jsou proslulé poutě do rakouského Mariazellu, polské Čenstochové, jihofrancouzských Lourdes (Lurd), slavná je pouť do Santiaga de Compostella, známá je slovenská Turzovka, poutnící míří na moravský Svatý Kopeček u Olomouce a v Čechách třeba na Svatou Horu u Příbrami, Zelenou Horu ve Žďáru a mnoho dalších míst, byť jen lokálního významu. Převážně jsou to místa spojená s uctíváním Panny Marie.
Poutní místa mívala především sakrální význam. Časem se poutě staly příležitostí pro trhovce a provozovatele nejrůznějších atrakcí. V posledních padesáti létech se u nás poutě změnily na víceméně lidovou zábavu a jejich duchovní rozměr byl setřen. Jsou ale obce, kde není pouť pouze o zábavě a nakupování hloupostí u stánků, ale vracejí se zde k tradičnímu pojetí pouti. Lidé se scházejí ke mši, místní občané hostí pozvané příbuzenstvo a pouť je příležitostí k přátelskému setkávání.
Ať už budete v létě cestovat po světě nebo po naší krásné vlasti, či se budete radovat ze sklizně z vlastní zahrádky nebo vůně vlastnoručně nasušených bylinek a nad přehlídkou svých letošních pestrobarevných zavařenin – nechť je vaše léto blažené, plné slunce a pohody a především strávené v dobrém zdraví.
Toto milé čtení pro nás připravila výtvarnice a folkloristka Kamila Skopová, s kterou již dlouhá léta spolupracujeme. Děkujeme!
Kamila Skopová, výtvarnice
S výtvarnicí a spisovatelkou Kamilou Skopovou spolupracujeme již dlouhá léta.
Vytváří pro nás překrásné kresby (malby, ilustrace), řada z nich zdobí etikety našich výrobků.
Je autorkou řady publikací, spolupracuje s řadou folklorních souborů.
Je autorkou mnoha výstav lidových zvyků a obyčejů.
